Vznikl na základě specifikace 40/36 jako cvičný stroj pro elementární výcvik pilotů RAF, v její historii to byl první cvičný dolnoplošník. První sériové stroje byly k leteckým školám dodány v červnu 1937. Původní typ M.14 brzy následoval definitivní Miles M.14A Magister I s vyšší směrovkou a větší nádrží v zadní části trupu. Verze M.14B se lišila jiným motorem, byl jím Blackburn Cirrus Major II o výkonu 135 k, vzniklo však pouhých pět kusů. V červnu 1940 bylo 16 letounů Miles Magister upraveno tak, aby mohly nést pod trupem osm pum o váze 113 kg. Velení RAF s nimi počítalo jako s nouzovými bombardéry, které měly být nasazeny v případě německé invaze na britské ostrovy.
Mnoho československých pilotů na cvičné verzi absolvovalo svůj pokračovací výcvik ve Velké Británii. Celkem 10 kusů bylo přiděleno ke třem československým stíhacím squadronám ke kondičnímu létání, k nácviku létání dle přístrojů a jako spojovací letoun.
Technické údaje
Motor: de Havilland Gipsy Major I
Výkon: 97 kW (130 k)
Rozpětí: 10,30 m
Délka: 7,50 m
Hmotnost prázdného letounu: 570 kg
Vzletová hmotnost: 845 kg
Cestovní rychlost: 200 km/h
Maximální rychlost: 228 km/h
Dostup: 5500 m
Dolet: 610 km